Vinice sv. Kláry

Památkově chráněná vinice sv. Kláry, spolu s dalšími sedmi vinicemi (Arcibiskupská v Modřanech, Svatováclavská na Pražském hradě, Svatojánská na Malé straně, Máchalka ve Vysočanech, Gröbovka na Vinohradech, Baba v Dejvicích
a Salabka v Troji), které se nacházejí na území dnešní Prahy, připomíná zašlou slávu pražského vinařství. 

Sortiment révy vinné

Sortiment révy vinné nacházející se na této historické vinici je velice obsáhlý a skládá se z části produkční a části ukázkové. Na produkční části jsou zastoupeny bílé moštové odrůdy Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Sauvignon, Muškát moravský, Tramín červený, Rulandské šedé. Z červených moštových odrůd je zde Modrý Portugal a Rulandské modré. Ze stolních odrůd jsou vysazeny Chrupka bílá, Chrupka červená a Královna vinic. V ukázkové části je sortiment téměř všech moštových odrůd révy vinné, které jsou povoleny k pěstování a výrobě vína v České republice. Další částí ukázkové vinice je sortiment zhruba padesáti stolních odrůd révy vinné, kde se nachází odrůdy vhodné jak pro pěstování venku tak i ve skleníku, odrůdy s různou velikostí a barvou hroznů a bobulí. Dále odrůdy s hrozny o hmotnosti až jeden kilogram, odrůdy vhodné pro přímý konzum ale i pro zavařování či výrobu lehkých stolních vín.

Historie

Vinice byla v dnešní Troji pravděpodobně již za vlády Václava II. Podle listiny napsané přibližně roku 1228 náležely klášteru sv. Jiří na Pražském hradě poplužní dvůr a dvě usedlosti v Ovenci (dnešní Bubeneči a Troji). Součástí dvora byly pole, louky, vinice, štěpnice a řeka.

Z nařízení Karla IV. o zakládání vinic byly všechny vhodné jižní svahy do 3 mil okolo Prahy povinně osázeny révou. S jistotou tedy víme, že vinice byla i na tomto místě.
Během následujíchc století vinice patřila k Trojskému zámku a podepisoval se na ní běh dějin.

Kvůli zavlečení mšičky révokaz došlo na přelomu 19. a 20. století k výrazné devastaci vinic v celé Evropě.
Trojská vinice byla po krátkém období, kdy zde byl třešňový sad, obnovená v letech 1950 – 1953.
Nynější podobu získala v 70. letech, kdy bylo vedení „na hlavu“ změněné na Vertiko.  Současný typ vedení je speciálně upravený pro zdejší náročný terén.

Od roku 1995 je vinice součástí botanické zahrady. A od roku 2004 je zpřístupněná návštěvníkům.

Viniční domek

Viniční domek je v jádru barokní stavba a je jedním z mála dochovaných viničních stavení. Část vznikla již v 18. století, západní díl byl postaven v 1. polovině 19. století. V roce 1840 patřil Milosrdným bratřím a klášteru Alžbětinek v Praze. Viniční domek je zděná přízemní stavba na obdélném půdorysu s velmi silnými zdmi ještě s řadou zpevňujících scarpovitých přizdívek. Domek má jednotraktovou dispozici. Místnosti mají trámové stropy a jsou osvětleny poměrně malými okny v hlubokých segmentových záklencích. Průčelní strana je v západní části členěna pouze dvojicí ležatě obdélných okének. Střecha domku je krytá šindelem s hambalkovým řezaným krovem se šroubovanými spoji. Tato úprava pochází z 20. století.
Domek do roku 2021 sloužil jako částečné zázemí pro vinaře, větší část ale zabírala vinotéka, kde se prodávalo místní víno. Aktuálně se vinotéka sv. Kláry nachází v domku v Ornamentální zahradě.

Kaple sv. Kláry

Kaple sv. Kláry je otevřená každou neděli od 1. září do konce června během mše svaté od 11 do 12 h (během této doby je pro věřící zajištěn bezplatný vstup brankou z ulice Nádvorní), o prázdninách se mše nekonají.

Drobná kaplička sv. Kláry je dominantou nejen vinice, ale celé Troje. Kaple je zasvěcená sv. Kláře, patronce a jmenovkyni stavebníkovy ženy Kláry Bernardiny, svobodné paní z Malzanu.

Protože lidé žijící v okolí Trojského zámku se kvůli častým povodním nemohli dostat na bohoslužby, zažádal hrabě Václav Vojtěch ze Štenberka v létě 1691 o povolení vystavět jim kapli.
Po požáru v roce 1924 dostala kaple novou střechu a poslední opravou prošla v roce 1996.
Interiér kaple je velmi prostý, tvoří ho jediná místnost s cihlovou podlahou a plochým stropem. Dnešní oltář byl pořízen okolo roku 1924. Obraz nad oltářem je barokní, představuje Nejsvětější trojici s Pannou Marií a s františkánskými světci. Krucifix pochází z poloviny 18. století.