Denivky

V Botanické zahradě hl. m. Prahy je možné vidět rozsáhlou sbírku denivek ve dvou expozicích, tj. v Ornamentální zahradě a v areálu Sever vedle expozice kosatců. Zajímavostí sbírky je získaný sortiment 100 kultivarů rostlin z českého šlechtění většinou od šlechtitelů Šťastných.
Celkem sbírka zahrnuje 10 druhů a 950 kultivarů denivek.


Expozice denivek - areál Sever Expozice denivek - areál Jih

Denivky jsou vytrvalé, trsnatě rostoucí byliny z čeledi rostlin denivkovitých (Hemerocallidaceae), původní ve východoasijském areálu. Patří mezi přední druhy pěstovaných trvalek v Evropě a Severní Americe. Rostliny mají silné až hlízovitě ztloustlé kořeny s krátkým oddenkem, žlábkovité listy s výrazným kýlem. Květy jsou výrazné, většinou trojčetné. Hlavní sezona kvetení nastává začátkem července. Jejich název je odvozen od malé trvanlivosti jednotlivých květů (denivka – den). Plodem je tobolka. Bylo popsáno přibližně 20 druhů denivek. Denivkám se daří na slunných stanovištích a ve výživné zahradní půdě.

Denivky je možné třídit podle několika kritérií. Můžeme rostliny zařadit do skupin podle jejich chování před a během zimy, tzn. dormantní (před zimou ztratí listy a zatáhnou), semievergreeny (částečně zelené listy přes zimu), evergreeny (stálezelené). V našich klimatických podmínkách je možné pěstovat naprostou většinu denivek. Není pravdou, že evergreeny u nás nepřezimují.

Dále můžeme denivky dělit podle velikosti květů na miniaturní (nižší vzrůst, květy v průměru do 7,5 cm), malokvěté (výška do 90 cm, květy v průměru do 11 cm) a velkokvěté (výška okolo 100 cm, květy v průměru až 20 cm).

Květy denivek jsou tvarově velmi proměnlivé. Starší kultivary mají květy užší, na konci špičaté, často byly nesprávně zaměňovány za lilie. Dnešní šlechtění je zaměřeno převážně na tvary zaoblené.

Nabídka barvy květů je dnes poměrně široká. Můžeme vidět květy špinavě bílé, žluté, růžové, červené, fialové, hnědé apod. Barvy čistě bílá, modrá, zelená a černá vyšlechtěny prozatím nebyly. Květy mohou být jednobarevné, vícebarevné, dvoutónové. Zajímavé jsou květy s prstenci, okem, vodoznakem nebo pikotáží. Můžou být i různě krepované, nařasené apod.

První křížení denivek probíhaly koncem 19. století, avšak největšího rozmachu dosáhlo šlechtění v posledních padesáti letech, kdy vznikl velmi široký a zahradnicky významný sortiment. V současnosti je šlechtění zaměřeno převážně na tetraploidní kultivary, které se od diploidních liší například silnějším vzrůstem, větším počtem a pevností květů, vyšší vitalitou a barvami.

Hemerocallis hybr. ´Ruffled Double Frills´

Hemerocallis hybr.´Barbara Mitchell´

Hemerocallis hybr.´Egyptian Ibis´