Stálezelené dřeviny a stínomilné trvalky

Stínomilné trvalky jsou vysázeny v celém areálu botanické zahrady. Setkáme se s nimi jak v jižní části areálu, tak v Japonské zahradě a především v lesní expozici v severní části areálu botanické zahrady.
Návštěvník si může prohlédnout stínomilné cibuloviny a hlíznaté rostliny jako sněženky, bledule nebo dymnivky i typické hajní rostliny jako sasanky, jaterníky, čemeřice nebo orseje. Většina hajních rostlin vyrůstá a kvete na jaře, dříve nežli podrost zastíní listy stromů a keřů. Proto i naše expozice je nejzajímavější v druhé polovině dubna, přestože první květy se objevují již v únoru a poslední říjnu.

Během léta jsou dominantou expozice především hosty (Hosta). V expozici je možné vidět kolem 250 kultivarů, které se liší tvarem a barvou listů. Oblíbené jsou především kultivary s výrazně pruhovaným listem, ale zajímavé jsou i rostliny se sivými listy.

Významné jsou také stínomilné půdopokryvné trvalky. V zahradách se vysazují jako náhrada trávníku či podrost pod keři a stromy. V expozicích botanické zahrady si můžeme prohlédnout velkou kolekci škornic (Epimedium), která představuje asi 100 druhů a kultivarů. Oblíbený je také barvínek menší (Vinca minor), a to nejen barvínek s modrými květy, jak jej známe z volné přírody, ale i barvínky vínové či bílé, jednoduché i plnokvěté.

Uprostřed hajní expozice se nachází nevytápěný skleník - rostou v něm vzácnější stínomilné hlíznaté rostliny, které vyžadují zvláštní péči. Z rostlin zde pěstovaných zaujmou především bramboříky (Cyclamen), lítostky (Arisaema) a trojčetky (Trillium).

Expozice je doplněna stálezelenými keři a v okolí skleníku stínomilnými popínavými rostlinami na přírodně vyhlížejících konstrukcích. Ze zajímavých druhů zde můžeme vidět popínavé oměje (Aconitum) či pichlavé dřevnatějící přestupy (Smilax).

Cesmíny

V lesních partiích u vchodu do Areálu Sever je soustředěna sbírka tvrdolistých stálezelených keřů jako jsou cesmíny nebo vonokvětky. Mezi používané cesmíny patří cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) a její pestrolistý kultivary jako např. ´Argenteomarginata´  nebo panašovaný a na listové ploše ostnitý ´Ferox Argentea´. Tradiční červené plody však mohou být u některých kultivarů i žluté barvy, jako např. Ilex aquifloium ´Bacciflava´. Zastoupeni jsou i kříženci cesmín, jako je cesmína modrá (Ilex x meserveae ) nebo cesmína kaštanolistá (Ilex x koehneana). Z méně pěstovaných druhů je možné vidět cesmínu temnou (Ilex opaca) nebo cesmínu vroubkovanou (Ilex crenata).

Vonokvětky jsou zastoupeny např.  vonokvětkou cesmínolistou (Osmanthus heterophyllus)nebo vonokvětkou Burkwoodovou (Osmanthus x burkwoodii).