Expozice flory Turecka a Středozemí

Expozice flóry Středomoří a Turecka byla pro návštěvníky otevřena v roce 1997. Je umístěna na výslunné stráni pod Japonskou zahradou. Při vstupu do expozice jsou dva kultivary javoru kapadockého (Acer cappadocicum), na jaře žlutě rašící ´Aureum´ a červenolistý ´Rubrum´.

Část horní tesasy s převážně tureckými druhy rostlin

Příkrý svah pod japonskou zahradou je osázený rostlinami původem z Turecka. Základ expozice tvoří nízké polštářovité skalničky, jako jsou ježatci (Acantholimon), sivutky (Aethionema), či modře kvetoucí koulenky (Globularia), žlutě kvetoucí ruměnice (Onosma) a tařice (Allysum) či dva druhy nízkých plazivých šišáků – Scutellaria orientalis se žlutými květy a Scutellaria diffusa s květy modrými. Skoro po celou sezónu kvete drobnými kvítky hvozděnka (Petrorhagia). Ale nejsou zde jen skalničky, vysazené jsou zde i větší trvalky, například máky (Papaver orientale a P. bracteatum), katrán východní (Crambe orientalis). Pod velkým kamenem roste zajímavá rostlina – Peganum harmala. Byla pěstována od starověku jako užitková rostlina. Z jejích kořenů se získávalo červené barvivo na bavlnu, známé především z perských koberců, semena sloužila jako léčivo, koření i narkotikum (jsou jedovatá), nať se používala na vykuřování. U plotu vidíme dva mladé stromy cedru libanonského (Cedrus libanii) a výjimečně pěstovanou teplomilnou olši východní (Alnus orientalis), která pochází z Kypru.

Papaver cf bracteatum

Směrem dolu pod betonovou cestou se návštěvník seznámí s flórou středomoří. Při vstupu do expozice roste javor francouzský (Acer monspessulanum), který je poněkud podobný naší babyce a nedaleko od něj zřídka pěstovaný středomořský poddruh hlohu jednoblizného (Crataegus monogyna subsp. azarella), který má nenší a členěnější listy. Expozici dominují cypřiše vždyzelené (Cupressus sempervirens), typické jehličnany vysazované po celém středomoří. Začátkem léta rozkvétá typickými žlutými bobovitými květy Spartium junceum. Nedaleko něj vykvétá zářivými bílými květy stálezelený keř cist vavřínolistý (Cistus laurifolius), jediný zástupce rodu, který snáší naše zimy. Nad lavičkou roste zimuvzdorný jasmín křovitý (Jasminum fruticans).

Na jednotlivých skalkách máme možnost se seznámit s celou řadou skalniček a trvalek původem ze středomoří. Většina rostlin pochází z expedičních sběrů z let 1995 a 1996. Jsou zde druhy skalních stepí, dále horské druhy (jako např. polštářovité mařinky (Asperula) či písečnice (Arenaria). Vykvétají zde nápadnými květy lny bíle Linum salsoloides, žlutě Linum dolomiticum. Na skalkách rostou pichlavé polštáře kručinky hrozivé (Genista horrida) a několika dalších drobnějších druhů kručinek a čilimníků a plazí se rožec (Cerastium tomentosum) se stříbrnými listy. Za teplých slunných dnů svou vůní nám připomenou dovolenou mateřídoušky (Thymus), saturejky (Satureja montana), levandule, Micromeria thymifolia a pamětník alpský (Acinos alpinus). Expozici doplňují trávy, vysoká na jaře kvetoucí pěchava ostrovní (Sesleria insularis) a především řada kostřav (Festuca). Mezi trávami přes léto vykvétá několik druhů chrp.

Satureja montana var. illyrica

Na viniční zdi je vysázený sortiment břečťanů, ze zajímavějších byli je zde několik zástupců čemeřic, např. čemeřice černá (Helleborus niger) z jižních Alp. Kvete brzy na jaře bílými či narůžovělými květy, jméno upomíná na její černě zbarvené kořeny.

Vápencové kameny použité na stavbu skalek pocházejí z lomů Kosov a Mořina v Českém krasu, v některých můžete vidět zkameněliny prvohorních hlavonožců rodu Orthoceras.

Ve svahu nad expozicí kosatců jsou vysázeny teplomilné keře. K nejkrásnějším patří začátkem května kvetoucí zmarlika jidášova (Cercis siliquastrum), který je zde jak v plané, růžové formě tak i bíle kvetoucí. Na tomto druhu, se podle pověsti oběsil Jidáš, když zradil Krista. Na jaře zde také kvetou nápadnými bělavými květenstvími jasany manové (Fraxinus ornus). Pod cestou do branky vinice roste vzácná, pomalu rostoucí ambroň východní (Liquidambar orientalis). Balzám, který se získává ze dřeva tohoto druhu, slouží jako kadidlo.

V nejnižší části expozice bylo v roce 2012 vysázeno políčko levandule lékařské (Lavandula angustifolia) a svah nad ním byl zrekonstruován a nově osázen v létě 2013. Je zde k vidění několik desítek nižších bylin a skalniček převážně turecké provenience. Například několik poddruhů šišáku východního (Scutellaria orientalis), botanické tařice, řebříčky, chrpy, sápy a řada dalších druhů.

Levandulové políčko na expozici Středozemí Lavandula angustifolia


Letní aspekt středozemní expozici Aethionema grandiflorum


Centranthus ruber Micromeria thymifolia


Mateřídouška ve spáře mezi vápencovými kameny Vzrostlý olivovník doplňuje expozici Středozemí během léta