Rostliny, které žijí v úzkém vztahu s mravenci a poskytují jim úkryt v různých svých částech (ve stoncích, kmenech, listech, řapících listů atd.), se nazývají myrmekofytní a jedná se o velmi nesourodou skupinu druhů. Mravenci na oplátku za poskytnutý úkryt rostliny stráží proti okusu býložravci, doplňují jim živiny svými výměšky a také tím, co všechno do rostlinného mraveniště nanosí. Podstatná část těchto rostlin se vyskytuje na stanovištích, která jsou chudší na živiny, a díky mravencům tak myrmekofyty získávají konkurenční výhodu vůči jiným druhům. Pro mravence je zase výhodné suché a chráněné bydlení – odborně se těmto rostlinným příbytkům říká domatia. Některé rostliny si své mravence také živí různými cukernými nebo bílkovinnými výměšky. Myrmekofytní rostliny jsou téměř výhradně tropické, nejvýše subtropické a najdeme je na většině kontinentů s tímto klimatem (mimo Evropu a Antarktidu). Nejvíce druhů najdeme v jihovýchodní Asii a v tropické Americe. Mezi myrmekofyty řadíme 681 doložených druhů z více než 150 rodů a 50 čeledí. Největší zastoupení je v čeledích mořenovité (Rubiaceae) a melastomovité (Melastomataceae).
Proč jsou v naší zahradě?
Na myrmekofytních rostlinách nás fascinuje nejen soužití s mravenci, ale i bizarní a atraktivní tvary. Sbírka se rozvíjí přibližně 10 let, patří k jedněm z nejlepších mezi světovými botanickými zahradami a jsme v kontaktu s předními soukromými pěstiteli. Vědecká i genofondová hodnota sbírky vyplývá z většího počtu rostlin sbíraných v přírodě na známých lokalitách. Kolekce nezabírá velkou plochu a kromě výstav se většina druhů ve skleníku Fata Morgana dlouhodobě neuplatňuje. Celkově je ve sbírce přibližně 60 druhů. V rodech čeledi mořenovitých (Rubiaceae) dosud není k dispozici uspokojivé systematické uspořádání druhů, takže dobře vedená sbírka rostlin se známou lokalitou výskytu je vynikajícím studijním materiálem.
Sbírka myrmekofytů je koncipovaná jako průřezová a jejím účelem je shromáždit reprezentativní kolekci těchto rostlin. Zaměřujeme se zejména na čeleď mořenovité (Rubiaceae), kde se snažíme získat co nejširší spektrum druhů. Z ostatních skupin pěstujeme vždy několik ukázkových druhů a výraznější rozvoj není v plánu.
Na téma mravenčích rostlin proběhla v botanické zahradě v roce 2016 úspěšná výstava.