Kapradiny

Výtrusné rostliny jsou rozsáhlá skupina sestávající ze dvou oddělení – plavuňovité (Lycophyta) a kapraďorosty (Pteridophyta). Jejich společnou vlastností je zvláštní rozmnožování prostřednictvím výtrusů. Jejich vývoj začíná vyklíčením ve zvláštní útvary zvané prokely. Na nich jsou umístěny pohlavní orgány – gametangia a v nich vznikají samičí a samčí pohlavní buňky (samčí jsou obvykle pohyblivé). Po jejich splynutí vzniká typická dospělá rostlina (sporofyt).

Kapradiny zahrnují hodně archaické i moderní skupiny a jsou výukovým tématem již od základní školy. Jejich vývojové vztahy nejsou dodnes plně vyřešeny a v posledních desetiletích byla systematika výtrusných rostlin několikrát přepracována.

Mezi výtrusné rostliny řadíme plavuně, vranečky, šídlatky, přesličky, prutovky i nejrůznější kapradiny od stromových až po drobné blánatce. V oddělení kapraďorostů je rozlišováno přibližně 11 000 druhů, v oddělení plavuňovitých rozlišujeme celkem pouhých 5 rodů a 1 290 druhů, přičemž více než polovina z nich jsou vranečky.

Výtrusné rostliny jsou tvarově i ekologicky nesmírně rozmanité, takže obsazují velmi různorodé biotopy a všechna klimatická pásma. Najdeme je od vodního prostředí, kde mohou růst na dně horských jezer i na hladině slepých ramen velkých toků, až po horské vrcholky, případně suché polopouště. Největší rozmanitost však mají v lesích a na skalách. V některých společenstvech mohou být dominantami podrostu, v případě statných kapradin i součástí stromového patra.

Proč jsou v naší zahradě?

Výtrusné rostliny jsou umístěné v mnoha expozicích, přičemž ve skleníku Fata Morgana a v hajní expozici v Areálu Sever tvoří jednu z významných složek. V letech 2011 a 2016 proběhly dvě úspěšné výstavy zaměřené výhradně na kapradiny.

Sbírka je v menší míře v zahradě od jejího založení a průběžně se rozrostla do dnešního rozsahu, kdy jsou pěstováni zástupci všech řádů a také naprosté většiny čeledí. Celkem je v evidenci zhruba 700 druhů výtrusných rostlin a sbírka se svým rozsahem a zejména pokrytím různých skupin řadí mezi přední evropské kolekce. Některé rostliny byly využity pro evolučně genetické studie prováděné Mendelovou univerzitou v Brně.

Sbírka kapradin je koncipována jako průřezová. Jejím účelem je shromáždit pokud možno kompletní kolekci výtrusných rostlin až do úrovně čeledí, v některých skupinách i rodů. Atraktivní druhy jsou průběžně doplňovány do všech vhodných expozic.

Kapradinami se zabýváme i v naší laboratoři při pěstování vzácných druhů. Obecně se dá kultivace výtrusných rostlin řadit spíše mezi jednodušší, existují ale i pěstitelsky opravdu hodně náročné skupiny, například vodní šídlatky nebo horské tropické kapradiny rodu Dipteris. Nejobtížnější je vyklíčení a dopěstování mladých rostlin ze spor v laboratorním zázemí, které v botanické zahradě funguje na výborné úrovni. Kultivace ve zkumavce (in vitro) i v přírodních podmínkách (ex vitro) je cenným nástrojem při pěstování citlivých a vzácných druhů.

Pro ucelenost kolekcí zaslouží zvláštní zmínku především rody přeslička (Equisetum), parožnatka (Platycerium), Lecanopteris a Aglaomorpha. Je zde také poměrně rozsáhlá kolekce kapradin z čínských sběrů.

Botanická zahrada je členem několika spolků, z velkých především British Pteridological Society a American Fern Society.