Vietnam 2017

Termín: 25.3. – 17.4.2017

Místo pobytu: Národní park Bidoup - Nui Ba, jižní Vietnam

Účastníci: Vlastik Rybka, Romana Rybková, Karel Petrželka, Otakar Šída (botanické oddělení Národního muzea)

Služební cesta navazovala na spolupráci s vietnamským Institutem tropické biologie z Hočiminova Města v letech 2011 až 2013 a na průzkum rezervace Hon Ba, kde proběhla botanická inventarizace, včetně popisu několika nových druhů a dovozu rozsáhlé sbírky orchidejí a dalších rostlin do botanické zahrady hl. m. Prahy. Nyní na tento průzkum navazuje spolupráce s Rusko – Vietnamským tropickým vědecko-výzkumným a technologickým centrem se sídlem v Hanoji. S touto institucí máme uzavřeno memorandum o spolupráci při výzkumu biodiverzity Vietnamu, které platí do r. 2018. Již při průzkumu Přírodní rezervace Hon Ba v r. 2012 se ukázalo, že výměna informací s generálním ředitelem p. Andrejem Kuzněcovem a jeho paní Světlanou je nejen nezištná, ale je zároveň významným přínosem pro terénní práce i následnou činnost „ex situ“. Původní memorandum bylo uzavřeno v r. 2013, avšak díky interním důvodům na naší straně nebyla dohodnutá spolupráce realizována. Proto došlo k prodloužení jeho platnosti do r. 2018. Memorandum je základem pro průzkum, který začal v rozsáhlém Národním parku Bidoup - Nui Ba poblíž města Da Lat v provincii Lam Dong.

Borovice Pinus dalatensis

Základní údaje o zkoumaném území

Národní park Bidoup - Nui Ba se nachází v jižní části Annamské floristické provincie („jihoannamské endemické centrum“ – Averyanov VI/2008) jako jedna z víceméně izolovaných plošin a vysokohorských systémů, které jsou součástí jižního prodloužení masivu horského pásma Truong Son (dříve Annamské kordillery). Celá tato floristická provincie je izolována z jihu a západu nížinami řek Mekong, Krong Ana a Da Rang, ze severu horskými hřbety masivu středního Truong Son a z východu prudce spadá do úzké pobřežní nížiny Jihočínského moře.

Park byl založen vládním dekretem v roce 2004 a pojmenován podle dvou nejvyšších hor, které se tyčí z náhorní plošiny Lam Vien. Vrchol Bidoup měří 2287 m a Nui Ba (známý pod dřívějším jménem Lang Bian) 2167 m. Celková rozloha parku je 70 038 ha, čímž se řadí mezi největší Národní parky ve Vietnamu a zároveň je jedním ze čtyř mezinárodně uznávaných středisek biodiverzity Vietnamu. Jeho největší předností je fakt, že oblast hor Bidoup – Hon Giao byla až do roku 2007 prakticky nedostupná a nedotčená, v tomto roce však Národní park protnula silnice, která přinesla velká rizika ústupu a narušení přirozených porostů lidskou činností. Není bez zajímavosti, že dnešní pokryv lesů této oblasti se podle map francouzské koloniální správy z padesátých let minulého století nijak moc neliší, pro obtížnou přístupnost se zde netěžilo dřevo a navíc – právě nadmořská výška nepodporuje výskyt pralesních gigantů, typických pro nížinné lesy a žádaných dřevozpracujícím průmyslem. Hodnota národního parku je nesmírná především proto, že na tomto území mimo několika osad horských národů (Xtiéng, K´ho) převážně v nárazníkové zóně do nedávna nikdo nežil, nejsou zde cesty, oblast nebyla nijak poškozena pro svou odlehlost válkou, což se o jiných vietnamských lesích nedá říci.

Díky vysoké nadmořské výšce je klima národního parku poměrně chladné, teploty v zimních měsících klesají až na 5 °C, absolutní minimum v 50 km vzdáleném městě Da Lat bylo naměřeno v r. 1908 – minus 0,6 °C. Roční průměrná denní teplota je 18°C, relativní vlhkost kolísá mezi 75 a 85%. Dešťové srážky jsou vysoké, roční úhrn přesahuje 3 700 mm, max. 600 mm v listopadu, min. 91 v únoru. Monzunové deště trvají od dubna do října formou prudkých lijáků většinou v odpoledních hodinách, i když El Niňo koná v poslední době své. Ve výškách nad 1 700 m jsou denním jevem husté mlhy i v období sucha, proto zdejší prales spadá do kategorie mlžných tropických lesů.

Listy horských dřevin v nadmořské výšce 1900 m

„Horské dešťové lesy jižního Annamu – IMO kód 152“ je podle WWF název ekoregionu, v němž se Národní park Bidoup – Nui Ba rozkládá (Vietnam místo starého čínského názvu pro pohoří Annam převzatého francouzskou koloniální správou důsledně užívá Truong Son) včetně tam uváděné obecné charakteristiky pro biom indočínských horských deštných lesů. Správa Národního parku odlišuje několik kategorií území parku podle stupně ochrany, naší skupině byl umožněn přístup do míst s nejvyšším stupněm ochrany; pro krátkost času se však jednalo jen o malou část z 33 582 ha celkové plochy přísně chráněného lesa parku.

Práce v terénu

Cílem cesty bylo především seznámit se s oblastí, identifikovat a dokumentovat druhy, charakteristické pro tento ekoregion a pokusit se najít a do Evropy dovézt druhy rostlin, vhodné k rozšíření sbírek naší zahrady. Samotná správa Parku uvádí, že na území Národního parku bylo zatím (r. 2015) určeno 1945 druhů vyšších rostlin (z toho 85 endemitů), 65 druhů hub, 111 druhů savců, 301 druh ptáků, 78 druhů obojživelníků, 22 druhů ryb a 91 druh plazů. K tomu je třeba podotknout, že vlastní průzkum biodiverzity Národního parku započal teprve v devadesátých létech, kdy se na černém trhu v Hočiminově Městě po dekádách od vědeckého popisu objevily první exempláře Paphiopedilum delenatii, pocházející právě z této oblasti. Podrobnosti o tom, co bylo naší skupinou do pražských sbírek dovezeno a co během těch několika dnů terénních prací bylo v Národním parku nalezeno, je uvedeno níže.

Kapradina Asplenium nidus

Impozantní rozloha parku, jeho reliéf s hlubokými kaňony divokých řek a potoků, strmé srázy hor, hustota vegetace spolu s nepříjemnostmi jako jsou např. suchozemské pijavice či bodavý hmyz i hadi a obtížná schůdnost snad napomohou tomu, že tento park se svými přírodními skvosty o něco déle přežije r. 2020, označovaný WWF jako očekávaný konec horských humidních lesů Jihovýchodní Asie.

Vedení Národního parku se ukázalo neporovnatelně vstřícnější a kooperativnější než tomu bylo v minulých létech v Přírodní rezervaci Hon Ba, velkou roli sehrála osobnost A. Kuzněcova. Pohyb pracovní skupiny nebyl vůbec omezován, přítomnost strážce Národního parku byla správou parku vyžadována pouze pro fyzicky a časově náročný výstup na horu Bidoup a to pouze z důvodu bezpečnosti účastníků. Jak ubytování, tak i „provozní součinnost“ strážců parku byla podstatně příjemnější a též méně finančně náročná než Hon Ba. Ředitel Národního parku pan Le Van Huong očekává naši zprávu o výsledcích a chce být informován o všech eventuálních publikacích výsledků, k tomu určil styčného pracovníka p. Cuong.

Kvetoucí podrostová bylina rodu Phylagathis

Výsledky

Cíl cesty cesty byl splněn, sbírky asijských rostlin botanické zahrady se rozrostou o 105 taxonů, dovezených v souladu s legislativou Evropské unie (důkladná prohlídka všech 105 kusů převážených rostlin zabrala laboratoři Vietnamské fytosanitární správy dva dny), sbírka herbáře Národního muzea bude obohacena o 140 položek. Je jisté, že nejméně 10 druhů dovezených rostlin není v kultuře žádné botanické zahrady v Evropě, podle výsledků determinace taxonů budou zřejmě popsány 3 druhy nové pro vědu.

Dosažené výsledky podporují pokračování spolupráce s Rusko – Vietnamským tropickým vědecko-výzkumným a technologickým centrem v dalším průzkumu vhodných lokalit ve Vietnamu a využití dobrých vztahů s jeho generálním ředitelem p. Andrejem Kuzněcovem, který má osobní zájem pokračovat ve spolupráci s naší zahradou a nadále ji všestranně rozvíjet. Získané zkušenosti z tohoto cenného a málo známého vysoce ohroženého botanického teritoria spolu s bezpodmínečnou prezentací výsledků v tuzemsku i v zahraničí a též v neposlední řadě i rozšíření sbírek zahrady o unikátní taxony zcela jistě mohou přispět k renomé Botanické zahrady hl. m. Prahy jak mezi obdobnými českými či evropskými institucemi, tak v „botanickém světě“.

Květ podrostové byliny Aspidistra, jedná se patrně o dosud nepopsaný druh.

Flóra Národního parku Bidoup

Náhorní plošina v okolí stanice Giang Ly, 1500-1600 m nad mořem

Horský les je zde především borovo-dubový, z jehličnanů je častá Pinus kesiya (známá i pod syn. P. insularis, P. langbianensis), která mimo území Národního parku tvoří monokultury. V menším počtu je přítomná Pinus dalatensis a velmi vzácný endemit Pinus krempfii. Z dalších jehličnanů patří k nejcennějším Fokienia hodginsii, která je i v chráněných oblastech tajně kácena pro cenné dřevo. V oblasti Bidoup se zachovalo několik velmi starých jedinců, z nichž nejstaršímu se odhaduje věk 1300 let. Dále tu roste Dacrycarpus imbricatus, Dacrydium elatum, Podocarpus neriifolius. Vzácně se vyskytuje Nageia wallichiana, z populace Keteleeria evelyniana zbyli 2 jedinci za hranicí n. parku a skupina pod vrcholem Bidoup.

Z krytosemenných dřevin tvoří velký podíl čeledi Fagaceae (Lithocarpus, Castanopsis, Quercus), Fabaceae (Albizia, Dalbergia, Crotalaria), Theaceae (Cammelia, Schimma), Magnoliaceae (Manglietia, Magnolia) a Ericaceae (Rhododendron, Vaccinium, Gaultheria a Lyonia). Palem se vyskytuje jen několik rodů, převážně ratanů (Plectocomia elongata, Calamus, Demonorops, Korthalsia laciniosa cf.), Caryota, Pinanga, Licuala a Lanonia. Dále byla pozorována Duabanga grandiflora (kvetoucí strom u silnice), Rhododendron moulmainense, Saurauia sp., několik druhů rodu Ilex, dále Polygala luteoalba, Melastoma sanguineum, Mussaenda sp. (červený květ), Ficus sp. (velkolistý), Vaccinium barbatum, Buddleia asiatica, Rubus sp.

Kvetoucí strom Rhododendron moulmainense

Z bylin se vyskytuje Dianella ensifolia, Helichrysum sp., Sonerila aff. Annamica.

Z orchidejí Gastrochilus calceolaris, Calanthe spp., Coelogyne spp., Cryptostylis arachnites, Dendrobium bellatulum, Bulbophyllum sp. (drobný, světle žluté květy), Trichotosia microphylla, Eria sp. (dlouhé, velké listy, stejná jako na Hon Ba).

Z mykoheterotrofních rostlin pozorováno Monotropastrum humile (bělokvětý terestrický parazit).

Na kapraďorosty je oblast velmi bohatá. Na světlých obnažených místech kolem cest hojně roste Brainia insignis, Woodwardia orientalis, Gleichenia truncata, Diplopterigium sp., Diphaziastrum multispicatum, Lycopodiella cernua, Pyrrosia lingua, Ophioglossum reticulatum, Lycopodium sp.

V lesním podrostu jsou hojné druhy Plagyogiria adnata, Davallia repens, Seliguea trilobata, Leptochilus ellipticus (syn. Colysis elliptica), Asplenium normale, Asplenium scortechinii a další.

Miniaturní orchidej Dendrobium bellatulum

Zajímavost

V této horské oblasti se překvapivě vyskytuje poměrně hodně rodů, které známe z mírného podnebného pásma Evropy a Asie, jak se na jih posunuly při poslední době ledové a zůstaly v horách. Jsou to rody Acer, Salix, Prunus, Malus, Carpinus, Mahonia a další, z bylin například Anemone, Ranunculus, Gentiana, Viola a další. Tyto rostliny jsou velmi zajímavé pro skleník, pro návštěvníky je překvapivé spatřit například tropické vietnamské duby a javory.

Naučná stezka u stanice Giang Ly, 1500 m nad mořem

Z dřevin byly determinovány druhy Carpinus londoniana, Castanopsis echinocarpa, Prunus sp., Acer (2 druhy). Z palem Korthalsia laciniosa cf., Calamus sp. s dlouhými ciry, z keřovitých dřevin místní léčivka Sarcandra glabra (Chloranthaceae), Ardisia sp. (keřovitá 2 m, drobné listy, růžové květy), Pandanus (malý, červenolistý, máme na Fatě), Vaccinium sp, Rhododendron sp. epifytní, velkolistý. Nápadnou obří liánou je Tetrastigma planicaule, častá je liána rodu Stauntonia (Lardiazabalaceae). Z menších lián byla pozorována Hedera nepalensis, Dioscorea sp., Medinila pterocaula, Piper sp., Rhaphidophora sp.

V podrostu byliny: Viola, Argostema, Ophiopogon japonicus (tmavý úzkolistý), Ophiopogon tristylatus (drobný širokolistý), Curculigo sp., Lophantherum gracile (Poaceae), Siliquamomum oreodoxa, Begonia, Pilea sp., Carex ssp. (4 druhy).

Z kapradin Aglaomorpha coronans, Asplenium nidus, Asplenium normale, Asplenium úzkolisté 2, Blechnum orientale, Goniophlebium sp., Belvisia sp., Vittaria sp. (krátké tmavé listy), Vittaria sp. (širší, krátké listy), Vittaria aff elongata, Pyrrosia sp popínavá, Lemmaphyllum carnosum, Diplazium, Microsorum aff scolopendrium, Microsorum sp. (popínavé), Huperzia serrata, Selaginella sp., Ophioglossum pendulum.

Z orchidejí Bulbo. retusiusculum, Pholidota chinensis, Coelogyne sp., Gastrochilus calceolaris.

Nezelená parazitická rostlina Monotropastrum humile.

Horské sedlo Hon Giao v nadmořské výšce 1600 m

Toto horské sedlo je jednou z mála možností dopravy z pobřeží od města Nha Trang na náhorní plošinu Lam Vien. Hradba hor se od moře zvedá do výšky 1900 m, samotné sedlo je zhruba 1600 m vysoko. Vlhký a teplý vítr od Jihočínského moře naráží na návětrné svahy hor a proto je východní strana hor extrémně deštivá a mlhy jsou zde velmi časté. I lesní vegetace na svazích Hon Giao je jiná než o 10 km na západ ležící Giang Ly. Odlišují se i svahy nad samotnou stanicí, svah orientovaný na jižní stranu má výrazně jiný charakter než svah na druhé straně silnice se severním sklonem.

Na severních svazích roztroušeně roste větší populace Nageya walichiana (plodné, velké množství klíčících semen), Fokienia hodginsi, Pinus krempfii, Pinus dalatensis. Z palem Caryota rumphiana cf., Pinanga sp., Plectocomia elongata

Z krytosemenných dřevin tvoří velký podíl čeledi Fagaceae (Lithocarpus, Castanopsis, Quercus macrophylla), Dillenia sp velkolistá, Exbucklandia populnea, Cinnamomum sp., Diospyros sp., Schefflera sp., Rhododendron moulmainense, Camelia sp., Eryocarpus, Rhododendron typ nhatragensis, Salix sp. (vůně limetky).

Jasminum sp., Illicium sp. malé, Marumia muscosa (Melastomataceae velká, velkolistá na kmeni, dobře se řízkuje), Smilax sp. (velkolistý), Lasianthus, Embelia aff. pulchella, Syzygium sp. (drobnolisté, malé), Vaccinium barbatum, Psychotria sp., Raphiocarpus evrardii, Illicium sp., Croton, Ardisia sp.

Velmi vlhkomilná podrostová bylina Xyris grandis

Z bylin byly nalezeny druhy Strobilanthes sp. (fialovočervené listy, bylina 1m), Aeschynanthus sp. (epifyt, červený květ), Primulina annamensis, Hoya sp., Anemone sumatrana, Alpinia sp., Phyllagathis, Begonia aff. palmata, Begonia sp. drobnolistá, Ardisia sp. (malinká), Pentaphragma, Disporum sp. (fialový květ), Ophiorrhiza, Arisaema, Aspidistra sp. úzkolistá, Piper epifytní, stejný jako na Bi Doup, Piper popínavý typ sylvaticum. Ze zázvoroviátých rostlin nalezen Siliquamomum oreodoxa, Alpinia velutina, Alpinia sp., 2 druhy rodu Amomum, Zingiber sp., Boesenbergia sp.

Z parazitických nezelených rostlin nalezen rod Balanophora.

Z orchidejí Oberonia jenkinsii, Schoenorchis latifolia, Collabium sp.

Z kapradin Marratia sambucina, Lindsaea (popínavá), Ctenopteris malý, Elaphoglossum annamense, Tectaria sp.

Na jižních svazích má značné zastoupení čeleď Fabaceae a především druh Quercus macrophyllus, z jehličnanů je častý Podocarpus neriifolius. Pozorován červenokvětý druh Cammelia, Cyathea s černými řapíky, Marumia muscosa, Melastomataceae keřovitá, Ilex ? drobnokvětý, keř 2 metry, foto, v nejvyšší poloze 1900m 2 druhy bambusu.

Kvetoucí Alpinia sp.

V podrostu nalezen Xyris grandis v nejnižším místě sedla 1600m, výše Carex sp., 3 druhy rodu Argostemma (u potoka, na lesním dně běžná, drobná tmavolistá nekvetoucí), Chirita annamensis, Pentaphragma, v nejvyšší poloze 1900 m Utricullaria sp.

Z orchidejí viděny druhy Holcoglossum aff. subulifolium, Dendrobium trankimianum, Dendrobium bellatulum, Coelogyne aff stricta, Conchidium pusillum, Eria dlouholistá, stejná jako na Hon Ba, Eria (Campanulorchis) s kulatou pahlízou

Z kapradin Hymenophyllaceae více druhů.

Horský masív Bidoup

Spodní zóna borovic 1600-1800 m nad mořem

Na svazích téměř monokultura Pinus kesyia, v podrostu poměrně málo keřů i bylin. Nalezeny byliny Viola sp., Gynura s oranžovým květenstvím, Aspidistra, Acanthaceae, z orchidejí Phaius flavus, Cymbidium lancuifolium.

Borovice Pinus kesyia

Zóna listnatý les po vyhlídku v nadmořské výšce 2000 m

Primární nepoškozený les s vtroušenými jehličnany, z důvodu nedostatku času nebylo sepsáno mnoho rostlin. Z dřevin hojný rod Schefflera. Z epifytních rostlin zaznamenán rod Huperzia, parazitický rod Macrosolen (2 druhy), Piper sp. epifytní kvetoucí, Peperomia tetraphylla.

Značné množství epifytů, především kapradin a orchidejí.

Zóna nad vyhlídkou – vlhký les

Časté jehličnany, obrovský exemplář Fokienia hodginsii (jehož stáří se odhaduje na 1300 let), cenné Keteeleria evelyniana. Drobné keře z čeledi Illiciaceae (kauliflorní), keřovitá Ardisia sp. (červené plody), z aronovitých rostlin Arisaema sp.

Velké množství kapradin v mnoha druzích, pozorován Ctenopteris sp. (větší), Asplenium sp další druh (foto), Vittaria drobná tmavá úzkolistá

Bohaté porosty orchidejí, v podrostu terestrický rod Collabium, z epifytů Schoenorchis brevirachis, Otochilus sp., Coelogyne spp., Bulbophyllum spp. a mnoho dalších.

Bylina z čeledi Gesneriaceae, Rhaphiocarpus evrardii

Tropická sasanka Anemone sumatrana