18.9. – 23.10. 2006
Expedice byla připravena ve spolupráci s Turpanskou botanickou zahradou na základě „Suggestion of Cooperation between Prague Bot. Garden and Institute of Ecology and Geography“ podepsané v roce
Cíl služební cesty
a) sběr rostlin pro doplnění kolekcí, především rody Tamarix, Myricaria, kapradin, kosatců a cibulovin.
b) sběr semen pro nabídku v Indexu Seminum
c) mapování vybraných biotopů, studium rostliných společenstev na původních stanovištích, dokumentace druhového složení rostliných společenstev
d) sběr potřebných dat pro optimalizaci pěstebních technologických postupů
e) prohloubení spolupráce s botanickou zahradou v Turpanu
f) studium architektury čínských zahrad ve významných hystorických centrech – Xian a Beijing
g) nákup suiseki pro sbírku bonsají
Navštíveno bylo celkem 83 lokalit
Jména účastníků zahraniční cesty:
RNDr. Pavel Sekerka, Ing.
VÝZNAMNÉ LOKALITY
Jezero Caka – mocná ložiska solí jsou intenzivně těžená. V okolí pouště přecházející ve spíše chudá slaniska. Těsné sousedství jezera bez porostu
Qinghai nanshan - vysokohorské louky, pastviny s Caragana jubata, Potentilla fruticosa, Sedum, Draba
břeh jezera Qinghai - mírně slané louky a rákosiny, pastviny, významná ornitologická lokality
Shapotou - písečné duny v ohybu Chuang He s kvetoucím Hedysarum scoparium a plodícími Eleagnus, Caragana
Helan Shan- Suyukou forest park - Horské lesy s Pinus tabulaeformis, Picea, Ulmus, Prunus ansu, směs usazených a přeměněných hornin s vegetací prakticky nerozlišenou podle typu podloží
Mu us shamo - celá oblast pouště Mu us (Ordos) je pokrytá vátými písky a spraší obvykle ale o menší mocnosti. Občas jsou i menší písečné duny. Na vlhčích místech slané louky. Rozsáhlé výsadby větrolamů (především Caragana a Tamarix chinensis a Salix) brání šíření pouště ale výrazně ohrožují původní vegetaci.
Kongtong Shan – nejznámější taoistické hory na světě, obdivovány pro neobvyklé tvary kuželovitých vrcholů, krásné výhledy, chrámy a pavilony. Usazené horniny. Zachovalé lesy s Tilia, Quercus, Acer mono, Pinus tabuliformis s bohatým podrustem keřů (Euonymus, Rosa) a bylin (Tricyrtis, Epimedium aj…). V chrámových zahradách Iris, Hemerocallis
Huashan – svaté hory patřící mezi pět nejznámějších hor v Číně. Strmé žulové srázy přes
Taibai Shan – národní park. Nejbohatší lesní lokalita, kterou jsme navštívili. Na úpatí teplomilné křoviny (Sophora, Koelreuteria, Cornus officinalis) přechází v bohaté lesy listnatých opadavých dřevin (Acer, Quercus, Sorbus koehleana) s bohatým patrem keřů a bylin. Ve výšce kolem
Pohoří Karlik (nejvýchodnější část Tian Shanu) - se zvedá z kamenité pouště, jižními svahy mají polopouštní až stepní charakter s pásmem jehličnanů (Picea, Larix sibirica) ve vrcholových partiích na severních svazích. V keřovém patře ve 2000 m dominuje Juniperus sabina. Nad
Taklamakan – druhá největší písečná poušť světa. Na okrajích, kde stékají potoky z pohoří Tian Shan (sever) a Kunlun (jih) jsou rozsáhlá slaniska s rákosinami a keříčky sukulentních Chenopodiaceae. Na vhodných místech řídké porosty Populus euphratica, a tamaryšky (Tamarix ramossisima, T. taklamakensis).