Čeština
English
V dubnu se na skalkách a záhonech objevují toužebně očekávané první jarní květy ohlašující konec tmavých zimních dnů. Obvykle se jedná o něžné kvítky cibulnatých rostlin, jako jsou ladoňky (Scilla), šafrány (Crocus), modřence (Muscari), kosatečky (Iris) nebo řebčíky (Fritillaria). A mezi nimi tou nejzářivější žlutí svítí narcisy, jejichž barva pro nás symbolizuje sluneční paprsky, nový začátek a naději.
Narcisy byly dobře známé již starověkým evropským civilizacím, protože jako jedny z mála pěstovaných cibulnatých rostlin pocházejí z Pyrenejského poloostrova a přilehlé části severní Afriky. Odtud se vlivem lidské činnosti rozšířily přes jižní Evropu až na západ Asie. V přírodě rostou nejčastěji na loukách, v křovinách a na březích potoků. Právě jejich výskyt u vodních ploch mohl inspirovat řecký mýtus o krásném chlapci jménem Narkissos, který byl natolik uchvácen vlastním obrazem na vodní hladině, až spadl do vody a utopil se. Na místě jeho smrti pak podle legendy vyrostl žlutý narcis, v Řecku považovaný za symbol zmarněného života.
Na rozdíl od tulipánů a hyacintů se narcisům nejlépe daří na chladnějších a vlhčích stanovištích. Vyžadují středně těžkou, ale dobře propustnou půdu a dostatek vláhy během jarního období. Cibule narcisů jsou citlivé na kolísání teploty půdy. Proto se doporučuje výsadba do hloubky až 15 cm. V této hloubce jsou chráněny jak před promrznutím, tak před přehřátím. Ideálním obdobím pro výsadbu je říjen, kdy teplota půdy klesne pod 12 °C, čímž se snižuje riziko napadení cibulí patogenními houbami rodu Fusarium.
V zahradách se nejčastěji pěstují kříženci narcisu žlutého (Narcissus pseudonarcissus), jejichž odrůdy mohou mít kromě žluté také bílou, oranžovou či růžovou barvu, přičemž barva trubky se často liší od barvy okvětních lístků. Oblíbené jsou také odrůdy vonného druhu narcis taceta (Narcissus tazetta), který má na stonku několik kvítků. Otužilejší odrůdy se vysazují do zahrad, zatímco jiné se rychlí ve sklenících pro kvetení během Vánoc. Nejčastěji rychleným narcisem, dostupným v předjaří v každém květinářství, je drobná odrůda Narcissus cyclamineus 'Tete-a-tete'. Dříve hojněji pěstovaným druhem byl také narcis bílý (Narcissus poeticus), jehož vonné květy se dodnes používají k získávání silic ceněných v parfumerii. Právě opojná vůně mohla stát za pojmenováním této rostliny z řeckého slova narkaó („jsem omámen“). Nebo snad jméno souvisí s narkotickými vlastnostmi alkaloidů, které narcisy obsahují?
Uříznuté stonky narcisů vylučují sliz, který je toxický pro ostatní květiny ve váze. Před aranžováním je proto nutné nechat je několik hodin vyluhovat v samostatné nádobě s vodou, než je přidáte k ostatním květinám.
*Potvrzením výběru a odesláním udělujete souhlas se zasíláním newsletteru.
