Čeština
English
Vinice sv. Kláry je už přes dvacet let nedílnou součástí botanické zahrady. Nyní připravujeme první botanický vermut, který v sobě spojí vybrané byliny z našich expozic a hrozny z místní vinice. Příběh našeho vermutu vám postupě představíme z více stran. Teď si přečtěte první část, jak to všechno vidí holky z naší vinotéky.
Hrozny zrají, sluníčko pálí, léto v plném proudu. Po jarním umrtvení si spokojeně pochvalujeme letní frmol, oslavy, degustace. Ze sklepa vozíme bedny vína, terasa je plná a zahraniční turisty nahradili místní.
Čím to ještě podpoříme? Co přidáme nového? Všichni dělají možný i nemožný, není divný, že decentně proplouváme? Nějaké akce, nové zážitky?
Vždyť jsme kromě degustací začaly ještě provázet na vinici. Nemůžeme to nafukovat donekonečna a pak zpříma padnout na ústa.
Vylepšit občerstvení k vínu?
Zbláznila ses, kde to chceš dělat a skladovat, už takhle se do vinotéky sotva vejdeme. To je hudba budoucnosti.
Co nějakou obměnu ve vínech?
Do toho jim radši nekecej, ať ve sklepě vyrobí, co umí nejlíp, vždycky to dopadlo dobře…
A co nějaký jiný vinný produkt? Sud moštu by snad vinaři obětovali. Co si uží hořkobylinnou vlnu vermutů, ginů a likérů? Nad vinicí máme přece zahradu, kde se pěstuje tolik bylin, že by se z toho kdejakému palírníkovi zamotala hlava. Chápeš, jako botanický vermut! Ohánět léčivostí se nesmíme, ale tajně o tom můžeme snít. Máme kurátorky, které tomu rozumí, takže z toho nevznikne paskvil. Máme hrozny, ze kterých to můžeme vyrobit. A my pak o tom můžeme básnit za barem a na degustacích…botanický vermut!
Víš, co je záhada? Že nás to napadlo až teď…
První cesta do Turska do lihovaru LANDCRAFT. Zjišťujeme, že už jsme se všichni někde předtím potkali. Procházíme, ochutnáváme, sondujeme, co všechno by šlo udělat. Baví nás vidět jejich naprostou fascinaci bylinkami, zapomenutými sady a občas lehce exotickými přísadami. Místy se ztrácíme - kurátorky mluví víc latinsky než česky a Petr básní o chemickém pozadí všech procesů. My si představujeme hlavně chuť. Chuť,ve které bude schované místní genius loci – středověká vinice a botanická zahrada vedle.
Přituhuje. Pomalinku, až si to ani nechceme přiznat. Vinobraní nebude, burčák nebude. Tak to by nám ten sud moštu mohli nechat.
Některé byliny se sebrali už v srpnu, co kdyby náhodou. Další přibudou během podzimu a možná i příští rok. Plánujeme recepturu a domlouváme se, jak navážeme na tradici klášterních zahrad. Dává to smysl, vinice sv. Kláry ve 13. století náležela pražskému klášteru sv. Jiří, který byl sídlem benediktinek. Klášterní medicína kterou praktikovaly, byla založená na špičkové znalosti léčivých účinků bylin. To, že u toho vznikly receptury mnoha bylinných likérů, nám do toho skvěle zapadá.
Hrozny sklízíme v polovině září. Čekání se nevyplácí, potřebujeme, aby v moštu zůstalo patřičné množství kyselin a výsledek byl chuťově vyvážený. Na vermutový experiment padnou hrozny z ukázkové části vinice, tedy dobrých sto odrůd. Bude to pestré.
Pro nás nastává klidová fáze, která místy přechází do každoročního posezónního mentálního útlumu. Mošt byl ihned po sklizni dolihovaný vinnou pálenkou a společně s prvními bylinnými extrakty teď odpočívá v dubovém sudu v lihovaru. Náš vermut bude zrát ještě zhruba rok. Dostane tolik času, kolik bude potřebovat.
Petr si přijíždí do botanické pro kořeny puškvorce a přiváží první vzorky. Destiláty, maceráty a první ukázka vermutu. Agastache, aksamitník, aloisie… jde nám z toho hlava kolem a to jsme teprve na začátku. Aby bylo jasno, nejsme žádný ořezávátka - v kuchyni zpracujeme kdejakou bylinu, nakládáme, kvasíme a experimentujeme, co nám zdravý rozum dovolí. Tady se nám ale dost posunuly hranice toho, co se dá všechno využít. Je to sympaticky zvrácený a to se nám hodně líbí.
*Potvrzením výběru a odesláním udělujete souhlas se zasíláním newsletteru.
