Jejich název je odvozen z latinského slova succus = šťáva a odkazuje na zdužnatělé, tj. šťávy plné části těla rostlin. Sukulenty mají zdužnatělé buď listy nebo stonky či kořeny, u některých druhů dochází ke zdužnatění více částí rostliny. Jsou to rostliny přizpůsobené životu v oblastech, kde jsou obvyklá delší či kratší období sucha. Vyskytují se i tam, kde nejsou sezóny sucha, zde si vybírají stanoviště, kde voda rychle odtéká. V České republice na těchto místech rostou například rozchodníky nebo netřesky. Sukulenty najdete na všech kontinentech kromě Antarktidy.

Sukulentní rostliny se vyskytují asi v šedesáti čeledích a počítá se k nim zhruba 10 000 druhů. Nejznámějšími sukulenty jsou bezpochyby kaktusy. Sukulenty však najdeme i v příbuzenství rostlin, kde bychom je ani nečekali. Existují sukulenty příbuzné pampeliškám či kopretinám, tykvím a okurkám, mučenkám, ananasu, révě vinné a třeba voděnkám. Také mezi pryšci a muškáty je mnoho druhů sukulentních. V jižní Africe rostou dokonce sukulentní trávy.

Na výběr je tedy široká škála rostlin a jde jen o to vybrat si ty správné pro své podmínky. Jiné rostliny si vyberete, pokud máte spoustu místa, jiné na úzký parapet. V České republice trvá tradice pěstování sukulentů už více než jedno století a rostliny, dříve považované za vzácné, se už běžně rozmnožují. Změněným bytovým podmínkám bohužel neodpovídá nabídka v květinářstvích a hobby marketech. Rostliny vhodné do moderních bytů najdete spíše na výstavách či burzách nebo na internetových stránkách specializovaných prodejců.

Do většiny bytů jsou vhodné sukulenty pocházející z tropických oblastí, které nepotřebují v zimě výrazný pokles teploty. Místo menších tropický kaktusů, které jsou vhodné pro zkušené pěstitele, sáhněte po sukulentních pryšcích. Nejznámější Euphorbia milii - tzv. trnová koruna se za nenáročnou péči odmění zářivě červenými květy po celý rok. V poslední době lze nalézt i hybridy s opravdu velkými květenstvími. Pokud nemáte rádi trny, vyberte si další madagaskarské pryšce Euphorbia leuconeura, E. lophogona nebo E. geroldii, které stejně dobře kvetou a jsou hezké i bez listů.

V domácnostech se často pěstuje „madagaskarská palma“ Pachypodium lamerei, která rychle roste, ale těžko se dočkáte květů. Kvete, až když dosáhne více než metrové výšky. Existují mnohem vhodnější příbuzné druhy, které pokvetou a nevytlačí vás z bytu. Africké Pachypodium saundersii , madagaskarské P. rosulatum ssp. bicolor, P. windsorii a některé další, pokvetou už jako menší rostliny.

Rozhodně není vhodné vynechat stále častěji pěstovanou „pouštní růži“ – Adenium obesum. Byly vyšlechtěné hybridy, které mají plné, a dokonce dvoubarevné květy. Adénia se dají dobře tvarovat jako bonsaje a vypadají skvěle i bez květů a listů.

Sukulentní bonsaje vhodné do bytů lze vytvarovat i z dalších druhů, náležejících do dostupnějších rodů-Bursera, Commiphora nebo Operculicarya.

Adenium obesum

je známé jako pouštní růže. Dobře roste na jižně orientovaných oknech. Dá se tvarovat jako sukulentní bonsaj.

Madagaskarský pryšec Euphorbia geroldii 

není zatím příliš rozšířený, v bytech roste skvěle a kvete po většinu roku.

Euphorbia milii 

hybrid Red Dragon má na rozdíl od původního druhu silnější větve a podstatně větší květenství, které rostlinu zdobí po většinu roku.

Pachypodium windsorii

kvete už jako mladá rostlina a na jižně orientovaných oknech dobře prospívá.

Madagaskarský pryšec Euphorbia lophogona

kvete velmi ochotně, a dokonce i v bytech tvoří semena, která dobře klíčí.

Pro další inspiraci navštivte naší zahradu, kde se seznámíte s celou řadou sukulentních rostlin, ať už přímo v expozici Svět sukulentů v severní části zahrady nebo v tropickém skleníku Fata Morgana.